Drive versus vzrušivost

S nárůstem chovu working kokrů a jiných španělů pro různá sportovní odvětví se setkáváme s velmi rozmanitými typy těchto psů, což nemusí být nutně ku prospěchu plemene. Vzhledem k tomu, že touha po rychlejším a temperamentnějším chování je stále silnější, je nutná otázka: chovají a trénují lidé kokry pro vysoký drive, nebo pro vysokou vzrušivost? Nejsem si jistá, zda to všichni zájemci o psí sporty chápou správně. 

Možná se podíváte na vrh štěňat a vyberete si to velmi vzrušivé, hravé, to, které se zoufale snaží utéct z kotce, možná je dokonce hlasité, když si vynucuje, co chce, protože to je to, co budete u sportovního psa potřebovat - že? Ne nutně. Možná zjistíte, že pes, který je rozumný a klidný, neodráží se od stěn kotce, ale je spokojený a sebevědomý, má ve skutečnosti mnohem větší chuť do práce. Pes s velmi vysokým drivem je takový, který pracuje s klidným, ledovým odhodláním, se soustředěním na práci, které neochabuje bez ohledu na okolnosti. Může mu být zima, hlad, venku může být hluboký sníh, může být unavený, a přesto bude pracovat se stejným tempem a nadšením. Při práci bude mít dobrou kontrolu nad impulzy. Při absenci pracovních podnětů by měl umět vypnout a relaxovat a po zbytek dne být tělesně i duševně spokojený. 

Pes, který naopak pracuje pod vlivem silného vzrušení, je často hyperaktivní, rozběhaný, hlasitý, zběsile a bez cíle lítá a je spíše ve stavu reakce na podněty než přemýšlení. Tito psi mohou být při výcviku obtížně zvladatelní, protože nedokážou vypnout a zapnout - jejich kontrola impulzů je špatná. Mohou být ukňučení, dokonce i paličatí, a mohou být poměrně rychle dotlačeni do stavu agrese/reaktivní agrese, i když se jedná "pouze" o tvrdé mačkání a překusování aportu anebo třesení s ním. Vysoký drive a vysoká vzrušivost mohou jít dohromady, ale obecně to tak většinou není. U vysokého drivu se setkáte buď s velmi cílevědomým a tvrdým (často nezávislým) psem, který je při práci ve svém živlu, ale doma nebo v kotci má krásně vypnuto, nebo s vysoce vzrušeným a vzrušivým "namachrovancem", který se nezdá být spokojený, ať děláte, co děláte, nedokáže se uklidnit nebo zastavit a vyžívá se ve vzrušení z interakce a pohybu. 

Můžete mít psy se super vysokým drivem, kteří mají velmi nízkou úroveň vzrušení, a naprosto hyperaktivní psy s velmi nízkým drivem k práci. Lidé si často tyto dvě kategorie při chovu nebo výběru sportovního psa pletou. Je zřejmé, že k zapojení psa do práce potřebujete určité množství vzrušivosti, které může být ovlivněno trenérem/vůdcem. Úroveň vzrušivosti však musí zůstat pod úrovní pracovního pudu - drivu, aby byl pes úspěšný. Pes musí mít také jasné zacílení, aby úroveň jeho vzrušivosti nerušila skutečný pracovní pud, i když je velmi rychlý a zdánlivě motivovaný. 

Genetika je jedna věc, ale nadměrná vzrušivost může být také způsobena následujícími faktory: 

• Nadměrná nebo nedostatečná stimulace 

• Tlak 

• Emoce přenášené vůdcem

• Nedůsledné metody výcviku 

Příliš vzrušený pes může ale být také velmi uzavřený a tichý a neochotný pracovat. Drive je mnohem méně určován vnějšími faktory a je většinou vrozený. Cílem chovu by tedy mělo být podporovat vrozený drive, zajistit, aby se pes soustředil, ale udržovat úroveň vzrušivosti v optimálním rozmezí, protože pes, který je nad prahem vzrušivosti a běhá, ječí, překusuje, mačká a je v každém okamžiku připraven k boji/útěku, jede na vzrušení, a ne na pud.

Nejčastější potíže, které lidé s pracovními španěly řeší, jsou:

• Nadměrná vzrušivost

• Hyperaktivita

• Úzkost/strach (někdy vede k agresivitě vůči lidem a chování, které vede k hlídání zdrojů).

Mezi nejčastější příznaky patří:

• tahání na vodítku 

• skákání

• štěkání

• kňučení

• ječení

• vrčení

• chňapání po určitých předmětech a v jejich blízkosti, v přepravce, při dotyku

• vysoká míra přetáčení se (někdy se popisuje jako "nechce se uklidnit" nebo "pes pořád krade věci" atd.).

Nejčastějším důvodem, proč se pracovní španělé projevují jako hyperaktivní (a ve skutečnosti takoví nutně nejsou), jsou obvykle dvě věci:Emoční inteligence a citlivost psa a způsob, jakým majitel se psem komunikuje, což často vyvolává nadměrnou stimulaci a vzrušení.Španělé jsou vyšlechtěni tak, aby se jim dařilo v interakci s člověkem. K tomu potřebují jen velmi málo pobídek! Je však třeba, aby se tak dělo velmi klidným a jasným způsobem.Mnoho španělů je vystaveno vysoké míře nadměrné stimulace v domácnosti nebo mají spoustu nadměrně stimulujících interakcí venku, při hře, tréninku aportu nebo s jinými psy nebo dokonce při honbě za kořistí.

Tato energie vzniklá z nadměrné stimulace se musí někde ventilovat, a právě zde se objevují výše uvedené problémy.Psi, kteří zůstávají ve vybuzeném stavu, se stávají úzkostnými, nervózními a reaktivními. Normální činnosti, jako je pohlazení nebo pozdrav, si začnou spojovat se vzrušením nebo stresem a pes je mnohdy nucen uchýlit se k agresi, aby dostal prostor, který potřebuje k vypnutí.Interakce se španěly musí být velmi klidná, jasná a čitelná pro psa, zejména pokud je již ve stavu nadměrného vzrušení. 

Spousta lidí říká: "Musím být pro psa zajímavější!". To ale není ten pravda. Pro španěly je interakce s lidmi už tak dost vzrušující, důležitá je AKTIVITA, kterou jim nabízíte. Tedy taková, která využívá ČICH a MOZEK a skutečně je nutí pracovat a přemýšlet.